V tomto roce je možné získat stavební povolení jen na dům s téměř nulovou potřebou energie. Projektanti však zájemce uklidňují, že nároky nejsou žádným extrémům. Počáteční investice se oproti nízkoenergetickým domem zvýší o 8 – 10%, ale nakonec budou v téměř nulovém domě platit méně peněz za vyšší komfort bydlení.
V minulém roce postačovalo, aby měli nové budovy přidělen energetický certifikát A1, od 1. ledna 2021 se tento požadavek zpřísnila na energetickou třídu A0, tedy s primární energií nižší než 54 kWh / m2 za rok. Projektová dokumentace s výpočtem primární energie musí být přiložena k žádosti o stavební povolení. Do tohoto výpočtu se započítává několik položek, největší z nich je však potřeba tepla na vytápění domu. Zatímco ultranízkoenergetický dům v kategorií A1, platné do konce roku 2020, měl potřebu tepla na vytápění max. 40,7 kWh / m² na rok, novostavbám téměř nulových domů musí stačit méně než 20,4 kWh / m² na rok, tedy jen polovina.
Nulových domů jsou již na Slovensku stovky
Ačkoli to vypadá na první pohled přísně, není to neprobádané území. Mnoho majitelů rodinných domů již k tomuto standardu přistoupilo v předešlých dvou letech. Podle rychlosti, jakou se rozchytali státní dotace na téměř nulové domy, Slováci nemají problém přijmout vyšší standard bydlení. „Výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí státních příspěvků na rodinný dům s téměř nulovou potřebou energie byly zveřejněny v srpnu 2019 av listopadu 2020. V obou případech se limit počtu žadatelů, 500 v roce 2019 a 200 v 2020, naplnil doslova za pár hodin,“ dodává Katarína Nikodémová, ředitelka platformy Budovy pro budoucnost.
Jaká má být „obálka“ domu
Stavba samotné konstrukce, fasády a střechy, se v tomto roce zásadně nemění. Už podle požadavků v roce 2020 byly parametry pro vytvoření energetické účinnosti dostatečné. Na zateplení obvodových stěn se v současnosti používá tepelný izolant v tloušťce od 15 do 20 cm, závisí to na typu a tloušťky použitého materiálu samotné nosné konstrukce. „Dnes už málokdo požaduje tloušťku nižší než 15 cm a to i kvůli tomu, že mnoho majitelů si instaluje na okna venkovní žaluzie a zateplovací systém jim schovává podomítkové“ kastlíku „na fasádě, které mají minimálně tloušťku 15 cm,“ dodává projektant Ing Tomáš Krempaský z ateliéru Enval. V šikmé střeše se dnes navrhuje tepelná izolace v tloušťce 18 cm pod krokve a 20 cm mezi krokve, v ploše střeše v rozmezí 28 – 34 cm. „Co se týče podlahy na terénu, dle požadavků postačuje tloušťka tepelného izolantu 10 cm, ze zkušeností však doporučuji větší tloušťku, klidně i 15 cm. Je velmi nepravděpodobné, že někdo bude rozebírat podlahu a bourat dveře či překlady, aby dodatečně zateplit podlahu, „radí projektant Ing Anton Pitoňák ze studia Aproject.
Moderní stavební materiály zvyšují komfort
Energetická třída A0 lze dosáhnout is použitím standardních stavebních materiálů, s moderními však získají investoři vyšší komfort. „Snaha snižovat tepelné ztráty může vést k vysokým tloušťkám konstrukcí. Moderní tepelné izolace s nižší lambda, tedy součinitelem tepelné vodivosti, nebo stavební materiály s vyšším tepelným odporem však mohou přispět k nižší tloušťce konstrukce i s dodržením podmínek. Navíc trend zdravého bydlení ukazuje, že lidé mají v oblibě materiály, které zlepšují celkovou prodyšnost obalových konstrukcí, „vysvětluje Vladimír Beňo, aplikační manažer
Co dělá dům nulovým
Jelikož z pohledu úspor energie je obálka domu podle současných parametrů na hranici možností, do vyšší energetické třídy dostanou dům už jen technologie. Nové projekty roku 2021 využívají hlavně rekuperační jednotku, tedy nucené větrání se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu, a změnu zdroje tepla. „U většiny běžných staveb je bez nich v současnosti nereálné splnit požadavky na třídu A0,“ upozorňuje Anton Pitoňák. Náklady na rekuperaci se pohybují od 3 000 do 5 000 eur, tato položka se však dá rozdělit na dvě etapy. „Téměř každý, kdo staví, má napjatý rozpočet, takže někteří to řeší tak, že v první stavební fázi si natahoval rozvody, tedy tu část, co musí být zabudována v konstrukci nebo v podhledech, a samotnou rekuperační jednotku si zakoupí později,“ radí Tomáš Krempaský. Při nulových domech je velký důraz kladen na to, aby byla obalová konstrukce domu co nejtěsnější, jenže s tím přichází další aspekt, lidé pak málo větrají a snižuje se jim kvalita vzduchu v interiéru. „Rekuperace v první řadě snižuje náklady na vytápění, ale já vnímám hlavní výhodu ze zdravotního hlediska. Zvyšuje kvalitu ovzduší pravidelným přísunem čerstvého vzduchu a kyslíku a zároveň ho filtruje. Nyní je mezi námi mnoho alergiků a do rekuperace se dá přidat protipylový filtr, který jim dokáže výrazně pomoci, „dodává Tomáš Krempaský.
