Někteří pálí svíce, jiní používají rosení vodou, ale jsou i tací co uvažují nad ekologickými dopady a vymýšlejí alternativy. Nedalo nám to a zeptali jsme se odborníka, co si o teple sálajícím například z kompostu pod stromy myslí. V profi sadech se totiž nejvíce osvědčily parafínové svíce, které zatímco v nedávné minulosti ještě pořádně kouřilo, nyní více hoří, ale kouří méně. Výrobci totiž dbají i na životní prostředí a hledají cestičky, jak uspokojit odběratelů i přátel Země, kterými jsme věříme všichni. Používaná je i voda a teplo, které led z ní vytvořen vyzařuje.
vrtule
V zahraničí, ale i na Slovensku se používají obrovské vrtule poháněné benzínem, které na principu ventilátoru v dostatečné výšce nad sadem rozproudí vzduch a nedovolí mrazu usadit se na stromech.
V malých zahradách
Vápenné mléko je třeba natřít na kmen stromu ještě na podzim.
Čtěte dál
POZOR na jarní mrazy! Nenechte se připravit o úrodu
Drobní ovocnáři, zahrádkáři využívají bílou netkanou textilii na překrytí koruny stromu nebo zapalují balíky slámy. Není to tak dávno, co se sláma využívala i velkokapacitní, jenže produkovala takový kouř, že zamořila celé okolí. Navíc, pokud zafoukal vítr, celý topný efekt se vytratil, protože teplý kouř odfúklo.
Heaters are placed in the middle of apricot trees in blossom as the sun stoupá in the middle of the Swiss Alps hory, in Saxon, Canton of Valais, Switzerland, Thursday, March 26, 2020 Fruit trees are sprayed with water to protect them from freezing, when the temperature drops bellow zero on cold spring nights. (Laurent Gillieron / Keystone zdroj: Laurent Gillieron
MIK 33 Saxon – Na snímku jsou ohřívače uprostřed kvetoucích meruňkových stromů ve městě Saxon v regionu Valais ve Švýcarsku 26. března 2020. FOTO TASR / AP Heaters are placed in the middle of apricot trees in blossom as the sun stoupá in the middle of the Swiss Alps hory, in Saxon, Canton of Valais, Switzerland, Thursday, March 26, 2020 Fruit trees are sprayed with water to protect them from freezing, when the temperature drops bellow zero on cold spring nights. (Laurent Gillieron / Keystone
Zahrádkáři se však dnes už vědí dostat ik zmiňovaným parafínovým svíčkám. V malém sadě je ani netřeba mnoho, neboť na plochu jednoho hektaru je potřebných 200 až 300 svíček v závislosti na tom, kolik stupňů pod nulou hlásí. V přepočtu na 10 arů zahradu tak stačí 20 až 30 kusů. Vyplatí se vám to však přepočítat, protože jedna se prodává za 10 eur.
Ve velkém se protimrazovka počítá na tisíce a zda je účinná, ukáže čas …
I v tomto roce se zopakoval podobný scénář jako v minulém. Kvetení sice nepřišlo v neobvyklém předstihu, no vrtochy paní zimy zapříčinily poškození květů ještě dřímajících v puku. A když konečně meruňky vykvetly, už na květech byla patrná poslabšia kondice.
Včely si svou práci udělali a opylení se přesto podařilo.
Včelám počasí umožnilo udělat si svoji prácuzdroj: Jarmila Szabóová
Jenže s hojnou násadou dobře sprašovaných plodů, přišli i výstrahy před mrazy. Mladé plody meruněk jsou na poškození mnohem více náchylné, jak je to ještě v době květu.
V balonovém stádiu snesou teplotu až -4 ° C, v plném květu se hranice tolerance posouvá k – 2,5 ° C. Po odkvětu, kdy je patrný plod je to už jen -2 ° C. Při těchto číslech je jisté, že bude poškozených 10% plodů. Pokud však klesne teplota pod -3,5 ° C, zmrzne astronomických 90% úrody.
Toto je však teorie, na kterou se v praxi nedá spoléhat a úrodu je nutné před řáděním počasí chránit. A protože nás zajímalo, jak to celé probíhá, dokud sad zahalí hřejivé teplo, zašli jsme se podívat.
A jak to celé dopadlo?
Svíčky hořely až do rána, ale ani o sedmé nebylo teplejší. Ptali jsme se, kdy budou škody viditelné. Ovocnář Ing. Dušan Szabó nám ozřejmil, že poškození se na plodech odrazí zhruba o týden, kdy popálené plůdek začnou ze stromů opadávat. Pokud byste však chtěli alespoň namátkově překontrolovat, zda vaše plody mráz přežili, pár plůdku odtrhněte a poohlédněte si je. Pokud jsou zelené, přežili, ale pokud jsou tmavé, meruňka z nich už nebude.
Nedalo nám nezeptat se i na alternativy, protože jsme zaznamenali, že lidé spekulují s ohříváním vzduchu pomocí rozkladných procesů z kompostu, který by byl nastlané okolo stromů. Tato hypotéza však byla vyvrácena. Ne proto, že by byla najisto neúčinná, ale proto, že na její realizaci by bylo potřeba obrovské množství organické hmoty v čerstvém stavu, neboť tlení dosahuje nejvyšší teploty na začátku rozkladu.
